(Vypravěč) Proč mám vyprávět zase o něm, proboha?! Vždyť je to idiot, dejte ho třeba Karlovi, ten má v hlavě taky vymeteno!
Ughh! No dobře.
Uvnitř Zdeňkovy hlavy se začal ozývat stále stupňující se hlásek jeho vnitřního prožívání, jenž se mu pokoušel vysvětlit, že to co slyší je naprostá píčovina.
Ve snaze rozšifrovat tento zapeklitý pokus o komunikaci, přestal zcela vnímat své okolí, a tedy i to, že, stojíc na zápraží jednoho z domů své ranní obchůzky, jsou mu jeho zákazníkem citována jeho vlastní slova, ohledně účinků léku jím prodaným.
Posloucháte mě vůbec?! zahřměl rozzuřený zákazník na Zdeňka.
Vytrhnut z tranzu ze sebe náš podomní prodejce náhle vyhrknul jeden ze svých naučených reklamních sloganů:
Jako břízy haluz bude stát váš falus!
S úderem hlasitostí nejiným od petardy se před Zdeňkem zabouchly dveře.
Vážně, Zdeňku? Už zase? pomyslel si a odškrtnul místo ze seznamu zastávek.
Zapomněl totiž na první poučku praktické příručky moderního podomního prodejce léků na erektilní dysfunkci:
Základním předpokladem úspěchu prodeje stává se především plánování trasy: je-li jednou bydliště navštíveno, smí ho prodejce využít znovu jen v případě, že bylo mezitím využito jiným prodejcem, a nabídnout tedy náhradu za nezdařilý přípravek, prodaný jeho předchůdcem.
V tuto chvíli už ale Zdeněk stál před dalším domem. Obydlí bylo honosné a napříč předzahrádkou skýtalo množství vycpaných opeřenců všech druhů, barev a tvarů, o nichž se Zdeňkovi ani nezdálo. Majitel byl zřejmě buďto ornitolog nebo úchyl.
V hlubokém a náročném rozhovoru s hláskem vnitřního prožívání diskutoval obsah řeči, jež se chystal pronést po otevření dveří. Jeho výsadou v oboru byla totiž, coby zkrachovalý básník, personalizace reklamních sloganů. Během následujících pěti minut sehrál v hlavě tři debaty, z nichž dvě vyhrál. Cítil se na výši.
Pousmál se, dle vnitřního hlasu vítězně, dle reality jako idiot, a vyrazil vstříc ornitologovu hnízdu.
Přistoupil ke dveřím, a začal vyťukávat morseovkou slovo 'penis',
ne, ani vševidoucí vypravěč nemá pro toto vysvětlení. Myslíte si, že vypravuji o tomto degenerátovi rád? Byl mi přidělen. Magor.
Morseovu abecedu nicméně neuměl a když pak po třetí začínal od začátku, protože vždy zapomněl jak se vyťukává písmeno 'e', rozletěly se před jeho zrakem dveře, a mezi futry se tyčila drobná postava majitele zdejšího obydlí, za níž se na Zdeňka zračilo panorama, jehož podobenství je nejblíže místům jako třeba Hirošima, Drážďany, či Brněnský Cejl. Zdeněk nepromrhal ani vteřinu a spustil:
Zdravím pane,
řeči plané
zdají se vám vypatlané.
Já však nesu řešení
na večerní hřešení.
Pokud ptáček nechce létat,
vaše žena slastí sténat,
na mou radu třeba dát:
Jeden prášek časně z rána
a máš z vrabce kormorána!
Eh, co je kormorán? zabručel nezúčastněně domnělý ornitolog.
Noo, Zdeněk, zmaten vývojem situace, zapřemýšlel jak dál. taková tříkilová vrána zkřížená s kachnou, a vůbec, vy nejste ornitolog?
Nene, pane, já jsem prosím úchyl.
!
Vnitřní hlas Zdeňkův začal bít na poplach, neboť člověk, jemu právě stojící naproti, perfektně splňuje popis ideálního zákazníka dle druhé poučky praktické příručky moderního podomního prodejce léků na erektilní dysfunkci:
Během přednesu úvodní řeči prodejcovy, nutno je zaznamenat veškeré detaily prodejcovi přístupné. Vykazuje-li situace následující znaky, může se obchodník uchýlit k výraznější a přímější komunikaci:
1) Za protějškem se rozprostírá výrazná dezorganizace jeho majetku (dále jen zmrdník).
2) Protějšek sám prohlašuje, ač přímo nebo jen náznakem, že jeví antisociální vlastnosti (dále jen magor).
3) Magor, žijící ve zmrdníku, zdá se orientován svým antisociálnem do sféry primárně sexuální (dále jen úchyl).
Po krátké odmlce našel Zdeněk znovu kýžené emocionální ekvilibrium a s nově nabytou sebejistotou rozvedl situaci slovy:
Každý máme vlastní choutky,
jež nás vedou jako loutky.
Při výběru partnera
zdá se možnost leckterá
dobrá, ikdyž volíš zlobra.
Zvláště pak po třetí sklence:
Jeden kance, druhý srnce,
třetí obtáh opeřence.
Není to však důvod k studu,
musíme přec zahnat nudu,
když se ale často prasí,
potřeba je pozor dát si
na nástrahy konjunkce
erektilní dysfunkce.
Když prevenci zanedbáváš, kvapně přijde poruba,
ať už przníš ženskou, chlapa, kozu, krávu, holuba.
Bože, jak já nenavidím svoji práci.
Zdeněk, pln pocitu zadostiučinění, utnul svůj působivý proslov a šťastně zahleděn do nepřítomného výrazu svého oponenta čekal na odpověď.
Hele, pane, já fakt nevim vo co vám de, ale vaši kolegové od tych, no, děrozvěstů, kravoslavných, nebo co jste za verbež, no prostě ty už jsem poslal do prdele před hodinou, tak zrovna vyražte, třeba se tam ještě potkáte.
Zde se příručka dostává na tenký led, neboť k vybruslení z takovéto situace naprostého nepochopení prodejcových úmyslů, je třeba umění notné vypočítavosti a hry se slovy. K této skutečnosti se vyjadřuje třetí poučka:
Jsou-li prodejcova slova pochopena v jiném než zamýšleném smyslu, je třeba obratně provést tzv. manévr řitního alpinisty, v kterém se prodejce distancuje od skupiny, do níž ho nesprávně oponent zařadil. Nejúčinnější metoda je nalitím dalšího paliva do protějškova vzteku.
Kurvy! zvolal hrdě Zdeněk. Do prdele práce jak já nemůžu je vystát, jen z hňupa snad se v dnešním světě stane jehovista. Cítím s vámi, brachu, přece, též jsem ateista, všechny zbožný zkopat, pro ně není tu dost místa- Hovno, vždyť jsem- pokusil se vmísit úchyl. Pane! Křesťanství to je fakt bída, já ovšem stráž jsem libida! Teď nesu vám já nabídku! Tvrdej už po první kapce, jak když biskup vidí chlapce! Rázem se rozhostilo ticho a Zdeňka provrtával neutuchající ostrý pohled, teď už značně méně potenciálního, zákazníka. Já jsem katolík, ty debile! Jen nemám rád, když mi někdo něco vnucuje! Před Zdeňkem se zabouchly i tyto dveře. Znovu prohrál.